Patří mobilní telefon do rukou malého dítěte?

Není snad člověka, který by neměl mobilní chytrý telefon,
tedy máme na mysli spíše mladší generaci. Starší generace někdy po chytrém telefonu až tolik netouží nebo mají svou klasickou pevnou linku či „obyčejný“ tlačítkový telefon. Sami už ale zjistili, že je dobré mít telefon při ruce jako pojistku, pokud by se přihodilo něco nepředvídaného a mohli zatelefonovat příbuzným či sousedům a požádat je o pomoc.



Obzvláště v době ledové koronavirové telefonické hovory upřednostňují naši prarodiče, kteří zůstali buď v penzionech či domovech pro seniory nebo nemocnicích doslova odříznuti od svých rodinných příslušníků, kteří je nemohli navštěvovat. Tak si alespoň mohli telefonovat, prohlížet fotografie a slyšet hlas svých blízkých po telefonu a získávat tak energii pro další dny. Bylo pro ně velmi důležité slyšet alespoň hlas svých dětí nebo vnoučat, dodávalo jim to chuť žít. Staří lidé jsou velmi často odkázáni na pomoc lékařů nebo svých dětí a příbuzných a když se dostanou téměř na „samotku“, je to pro ně velmi často hodně obtížné a mohou propadat i depresi. Zde je telefon doslova andělským pomocníkem, protože je v dobrých rukách a slouží dobré věci.



To se ale s určitostí nemůže říct o chytrých telefonech, které mají v rukách už i malé děti, které ani nechodí do školky. Nedávno mi „telefonoval“ osmiměsíční syn mé kolegyně, která dlí na rodičovské dovolené. Měla jsem zameškaný hovor od kolegyňky, tak jsem se jí ozvala, ale její odpověď mě překvapila: „To nic, to jsem nevolala já, ale volal ti Toníček!“ a smála se.

Mobil jako hračka pro děti?

Takže mobil nefunguje jen na telefonování, focení, sms, elektronické bankovnictví, na placení účtů, nákupů apod., ale už i jako hračka pro děti … Je to smutné, ale maminky nevědomky své děti zvykají na mobil již snad v kolébce a neuvědomují si, že jednou jejich dítě se může stát závislé na telefonu…