Dnes už jedině mobil

Když se dnes někdo rozhodne, že někomu zavolá, nemusí už dávno spěchat domů nebo do kanceláře, kde se nalézá telefon spojený s onou dosud známou pevnou linkou, ani nemusí ve svém okolí hledat telefonní budku, kterou by už stejně nenašel. Jakkoliv se u nás i dnes ještě pevná linka někdy používá, najdeme ji nejspíše už jenom někde na pracovištích, kde tato ještě vyhovuje lidem, kteří se nehnou z kanceláře nebo jiné místnosti a jsou tak této na dosah.

Většina našinců, a nejen našinců, už dávno přesedlala na mobilní telefony. A to ze zcela pochopitelných důvodů, jež není třeba nikomu sáhodlouze vysvětlovat. Protože přinejmenším jeden z těchto důvodů je patrný už na první pohled. A to ten, že se dá vzít mobilní telefon kamkoliv s sebou a dá se z něj tedy dovolat kdykoliv a odkudkoliv. Ať už je člověk ve městě nebo na venkově, ba klidně i v lůnu matky přírody, v nížině nebo na horách, v nějaké budově či na ulici, obvykle se dovolá, protože to takový přístroj umožňuje a signálem už jsou pokryta pomalu všechna místa, na která se člověk může jenom dostat. A je samozřejmé, že se lze s naším telefonem dovolat klidně i z ciziny, byť i té nejvzdálenější.

A ti, kdo už s mobilem přišli do bližšího kontaktu, vědí navíc i to, že se s takovým přístrojem nemusí nezbytně jenom telefonovat. I ty nejjednodušší modely už umožňují posílat krátké textové zprávy a hrát jednoduché hry, dají se do nich uložit telefonní čísla, lze je používat jako budík či hodinky a podobně. A o tom, co umí telefony takzvaně chytré, se tu rozepisovat ani nebudu, to by bylo příliš dlouhé povídání.

Zkrátka a dobře jsme si už dávno zvykli na to, že u nás máme k dispozici mobilní telefony. Mnohdy jsme si je pořídili, nejednou i ve více exemplářích, a nejednou je také střídáme pomalu jako ponožky, protože jde o záležitost, jež nemusí být vůbec drahá.