Co si počít, když nám přišel hoax?

Zprávu, která má v úmyslu v nás většinou vyvolat zmatek a obavy a nezakládá se na pravdě, označujeme jako hoax. Tvůrci takových poplašných zpráv by se dali rozdělit do dvou skupin.

• Na ty, kteří jsou nepříliš znalí jazyka a po slohové stránce také příliš nebodují a na druhou skupinu, která má vše dokonale promyšlené a propracované.
  • Pochopitelně, že druhá skupina je nebezpečnější.
  • Jejich zprávy totiž působí mnohdy tak věrohodně, že jsme schopni nejen poslanému nesmyslu uvěřit, ale posíláme ho s dobrým úmyslem dál.

Jedním z typů zpráv jsou takové, které nám přímo vybízí k nějakému okamžitému jednání. Příkladem mohou být zprávy, které nás varují proti některému internetovému doplňku, bez kterého nebude náš počítač schopný dále pracovat.

Pozor na citové vydírání

Dalším typem hoaxu jsou prosby. Odesílatel se nás snaží přimět pomocí „virtuálních slz“ k tomu, abychom darovali nevyléčitelně nemocnému peníze nebo dokonce některou část svého těla. Tyto zprávy jsou nebezpečné především z toho hlediska, že útočí na naše city. Někdy totiž nedokážeme rozpoznat, zda se jedná skutečně o zoufalou osobu, která potřebuje pomoc anebo o vtip či snahu o vylákání finančních prostředků.

• Lze se proti tomuto jednání bránit?
  • Ve chvíli, kdy nám přijde podezřelá zpráva, můžeme se podívat na webové stránky, které zveřejňují hoaxy.

Většinou ho tam najdeme přesně v té podobě, ve které přišel i nám. A pokud tam není? Pak je třeba zapojit zdravý rozum. Jestliže nám přijde například zpráva o nějakém problému v našem bankovnictví, který se dá vyřešit tím, co nám náš „zachránce“ posílá v příloze, rozhodně ji neotevírejte. Může to být nebezpečné.

• Spíše kontaktujte svou banku a prostě se zeptejte.
• Možná, že tím zabráníte šíření hoaxu a ochráníte tak důvěřivce, kteří by na nějaký ten nesmysl snadno skočili.