Herní konzole neměly lehké začátky

Mnoho věcí, které dnes považujeme za samozřejmou součást našich životů, bylo vytvořeno pro docela jiný účel. Jedním z takových vynálezů je i herní konzole.

• V polovině šedesátých let armáda usoudila, že by to chtělo něco, co by zlepšilo reflexy a postřeh jejich vojáků.
• Na tuto výzvu reagoval zaměstnanec americké společnosti Sanders Associates a navrhl zajímavé herní zařízení.
  • Mělo umožňovat na televizní obrazovce pomocí speciálních ovladačů hrát tenis a stíhací hru.

Už v roce 1966 spatřil světlo světa funkční prototyp.Cesta k tomu, aby si toto zařízení vyzkoušeli vojáci v praxi, byla ale ještě dlouhá. Až roku 1972 se objevuje světově první herní systém, který je založen na možnosti ovládat video.

• Kdo by však čekal, že se strhla vlna zájmu, byl by na omylu.
• Cena zařízení vůbec neodpovídala výkonu.
  • V přepočtu na naši měnu by dnes stála tato první herní konzole něco přes dva tisíce.
  • To sice není mnoho, ale vzhledem k tomu, že se na obrazovce objevila pouze černobílá grafika, nebyla to žádná sláva.
  • Ani herně nikoho příliš nenadchla.

Poslední tečku za svým projektem udělal sám výrobce elektroniky Magnavox, který nezvládl marketingovou stránku.

Špatné rozhodnutí přispělo k neúspěchu

První herní konzole pod názvem Magnavox Odyssey skončila tedy dříve, než se stihla vůbec prosadit. Kde byla ta zásadní chyba? Výrobce elektroniky Magnavox si chtěl „přihřát svou polívčičku“ a uvedl veřejnost v omyl tím, že je možné hrát pouze na jeho televizích. Doufal, že se tak začnou jeho televizní přístroje prodávat ve velkém. Nestalo se tak a tímto špatným krokem byla celá záležitost pohřbena.

• Přeci jen to ale bylo k něčemu dobré.
• Nápadu se ujala celá řada dalších vývojářů a posléze i výrobců a díky tomu dnes můžeme hrát v podstatě cokoliv, co nás napadne.
  • Žádné téma není nedostupné.